Návrh novely zákoníku práce 2023 – velké změny u “dohodářů”!
Celý článek si můžete stáhnout jako přehledný PDF dokument – Návrh novely zákoníku práce.
Dohoda o provedení práce (DPP) a pracovní činnosti (DPČ), pravidla pro home office, digitalizace pracovněprávních dokumentů – nejen tyto oblasti jsou předmětem návrhu novely zákoníku práce. Je potřeba kalkulovat s vyššími náklady při plánování budgetu na rok 2024?
V dubnu 2023 byl vládou schválen návrh novely, která přináší velké změny. Nutno podotknout, že změny stále prochází legislativním procesem a novela nemusí být přijata v současném znění.
Účinnost tohoto zákona se předpokládá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následující po dni vyhlášení zákona, přičemž schválení novely se plánuje ještě v podzimu tohoto roku. Část novely, například nárok na dovolenou u dohod, by měla nabýt účinnosti až od ledna roku 2024. Přesné datum účinnosti zatím není známo, ale mnoho z navrhovaných změn vychází z požadavků Evropské unie, proto se předpokládá bezodkladné přijetí změn, aby došlo k sjednocení požadavků české legislativy s Evropskou unií.
Dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ)
- „dohodářům“ přináší návrh novely zákoníku práce vyšší míru ochrany, pro zaměstnavatele to ale bude znamenat zvýšení administrativní zátěže i nákladů
- Dovolená – zaměstnanci vznikne právo na dovolenou. U dohod se vychází z týdenní pracovní doby, která je stanovena na 20 hodin týdně
- Poskytování příplatků – zaměstnanci vzniká nárok na příplatky za noční práci, práci o víkendech nebo ve svátek, včetně náhradního volna
- Překážky v práci – zaměstnanci podle návrhu novely zákoníku práce vznikne právo na čerpání všech překážek v práci, a to v případě, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou a stanoví to vnitřní předpis
- Rozvrh pracovní doby – zaměstnavatel bude mít povinnost písemně vypracovat rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance pracující na dohodu nejpozději 3 dny před začátkem směny (pokud se nedohodnou jinak)
- Odůvodnění výpovědi z dohody – pokud vztah zaměstnance na dohodu trval v posledních 12 měsících alespoň 180 dní, bude moci zaměstnanec požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavateli vzniká povinnost nejpozději do 1 měsíce poskytnout zaměstnanci písemně odůvodněnou odpovědět.
DPP a pojištění
- Aktuálně může mít fyzická osoba uzavřeno několik dohod o provedení práce (DPP), přičemž do limitu 10 000 Kč z jedné DPP nemusí odvádět žádné sociální ani zdravotní pojištění, příjmy z DPP se nijak doposud nesčítaly
- Návrh novely zákoníku práce ale počítá s tím, že nově se bude počítat měsíční úhrn zúčtovaného započitatelného příjmu ze všech uzavřených DPP u různých zaměstnavatelů
- Návrh tak cílí na kumulaci příjmů z DPP, čímž by se snížilo čerpání dávek státní sociální podpory. Doposud fyzické osoby s několika DPP do limitu nebyly účastny na důchodovém pojištění a po skončení tak nemají nárok na starobní důchod nebo je jejich důchod velice nízký a čerpají dávky státní sociální podpory
Rozhodná částka pro účast na pojištění je dle návrhu stanovena pro rok 2024:
- Pro všechny DPP u jednoho zaměstnavatele bude pojištění hrazeno od výdělku ve výši 25 % průměrné mzdy (aktuálně by to odpovídalo současnému limitu 10 000 Kč)
- Pro minimálně dvě DPP u různých zaměstnavatelů bude pojištění hrazeno od výdělku ve výši 40 % průměrné mzdy (aktuálně cca 16 100 Kč)
- Po překročení uvedených limitů bude muset zaměstnavatel za zaměstnance na DPP odvést sociální a zřejmě i zdravotní pojištění
- Zaměstnavateli by měla vzniknout nová ohlašovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ):
- přihláška do registru ve lhůtě 8 kalendářních dnů
- sdělit osobní údaje a zúčtované příjmy za kalendářní měsíc svých zaměstnanců na DPP
- Na základě poskytnutých údajů systém ČSSZ vyhodnotí, zda zaměstnanec v daném kalendářním měsíci dosáhl rozhodného příjmu. Pokud ano, ČSSZ informuje všechny dotčené zaměstnavatele, kterým tím vzniká povinnost odvodů na sociálním pojištění z odměny těchto zaměstnanců
- Návrh novely také počítá s postihem zaměstnance za neoznámení dalších DPP svému zaměstnavateli, kdy v úhrnu dojde k překročení rozhodného příjmu
- Povinnost odvádět veškeré pojistné ze všech svých DPP by tak měla přejít na zaměstnance namísto zaměstnavatelů, tzn. zaměstnanec se stane sám plátcem pojistného ve výši 31,9 % z vyměřovacího základu, z toho 2,7 % na nemocenské pojištění, 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
- Návrh novely dále zavádí účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Před novelou zákona bylo odváděno pojistné zaměstnavatelem ve výši 2,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance, přičemž nově by k dosavadní výši ještě odváděl 0,6 % zaměstnanec a celkově by se tak odvádělo pojistné ve výši 2,7 %
Rozšířená informační povinnost
- Informovanost o právech a povinnostech – zaměstnavatel bude mít povinnost informovat zaměstnance o zákonem určených právech a povinnostech vyplývající z pracovněprávního vztahu nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru
- Rozšíření povinně sdělovaných informací – novela zákoníku práce počítá i s tím, že by měl být zaměstnanec pracující na dohodu informován obdobně, jako v případě pracovního poměru
- Zaměstnavatelé budou mít možnost poskytovat informace v elektronické podobě
Home Office
- Dle zákona definovaný jako „práce na dálku“
- Písemná dohoda – základním předpokladem pro práci na dálku má být písemná dohoda zaměstnavatele a zaměstnance, ta však nemá povinně stanovené náležitosti. Záleží tak na domluvě zaměstnance a zaměstnavatele, obecně by však dohoda měla stanovit alespoň základní podmínky výkonu práce na dálku, například místo/místa výkonu práce, způsob komunikace, rozvržení pracovní doby, objem práce, zásady BOZP, atd.
- Novela zákoníku práce uvažuje i s možností, že zaměstnavatel může práci na dálku nařídit, to však jen v určitých případech a za vhodných podmínek, například stanoví-li tak opatření orgánu veřejné moci.
- Kompenzace nákladů – novela umožňuje placení náhradu nákladů při práci na dálku paušálem. Lze se i písemně dohodnout, že nárok na náhradu nákladů zaměstnanci nevznikne.
- Žádost o práci na dálku – podle návrhu zákona si bude moci zaměstnanec za určitých podmínek o práci na dálku požádat. Těhotným, zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než 9 let, nebo osobám závislým na péči by mělo vzniknut právo na písemné odůvodnění, pokud bude jejich žádost zamítnuta.
Digitalizace pracovněprávních dokumentů
- Novela by měla umožnit elektronické uzavírání a doručování smluv (dvoustranné dokumenty, které se týkají vzniku, změn či zániku pracovněprávního vztahu)
- Dokumenty musí být doručovány na elektronickou adresu zaměstnance. Od takto uzavřených dokumentů bude zaměstnanec moci odstoupit do sedmi dnů od doručení pouze v případě, že ještě nezačal pracovat.
- Zaměstnavatel bude moci elektronicky doručovat pouze v případě, že mu zaměstnanec udělil souhlas v samostatném písemném prohlášení, kde bude uvedena i elektronická adresa zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele. Před udělením souhlasu je zaměstnavatel zároveň povinen zaměstnance písemně informovat o podmínkách elektronického doručování
- Doručování jednostranných dokumentů – u doručování dokumentů jako je například výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, ve zkušební době atd. novela uvažuje s doručením do vlastních rukou
- Zaměstnavatel bude muset písemnosti podepisovat uznávaným elektronickým podpisem. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy zaměstnanec potvrdí převzetí. Pokud tak neučiní, uplatní se tzv. fikce doručení. Zpráva se bude po marném uplynutí 15denní lhůty ode dne dodání považovat za řádně doručenou.
Návrh novely zákoníku práce předkládá i další změny, například v čerpání rodičovské dovolené. Z výše uvedených návrhů můžeme očekávat velké změny v pracovněprávní oblasti, které mají dopad na zaměstnance, a především pak na zaměstnavatele.
Více informací o navrhovaných změnách a znění novely zákoníku práce včetně důvodové zprávy si můžete přečíst na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=423&CT1=0