Již se nelze spoléhat na to, že finanční úřad na příjmy plynoucí z kryptoaktiv nepřijde. Stále občas mezi lidmi slýchám: „Álé, já si tam směňuju svých pár drobných, to finančák nemůže zajímat. Stejně na to nemají, jak přijít. A i kdyby, stejně tomu paní na FÚ nerozumí.“ To už dnes bohužel přestává platit. Nebo bohudík?
Finanční správa v červenci 2022 vydala oficiální zprávu o tom, že zahájili cílenou kontrolní akci za účelem prověření správnosti zdanění příjmů spojených s kryptoměnami. Kontrole podléhali zatím jen zdaňovací období 2019 a 2020 a rozdíl mezi zjištěnými a tvrzenými příjmy činil souhrnně stovky milionů CZK.
Možná jste měli štěstí a zatím jste nespadli do skupiny kontrolovaných subjektů. Nicméně kontrolní činnosti správce daně v této oblasti nadále pokračují a hodlají se na kontroly zdanění krypta více zaměřovat.
Finanční úřad může zahájit daňovou kontrolu zpravidla v rozsahu tří let zpětně. Přičemž lhůta se počítá ode dne, kdy uplynul termín pro podání řádného daňového přiznání. Pokud jste např. v roce 2021 obchodovali s kryptem a „zapomněli“ to zahrnout do DPFO 2021, tak ještě do konce března 2025 může správce daně zahájit daňovou kontrolu a doměřit Vám daň včetně úroku z prodlení a penále.
„zdanění a účtování kryptoaktiv“
Občas se také setkám s dotazem: „A není náhodou krypto anonymní?“ Když pominu některé vyloženě anonymní kryptoměny, např. Monero, tak ostatní kryptoměny jsou pouze pseudoanonymní. To znamená, že můžou být, ale nemusí.
Transakce na blockchainu probíhají prostřednictvím veřejných adres. Pro představu, veřejná adresa BTC peněženky může vypadat např. takto: „bc1q6wmq80pwvu85rrl3zeh32chkygrnk87l732szx“.
Historie všech uskutečněných pohybů a zůstatky kryptoaktiv na těchto adresách jsou veřejně dohledatelné. Záleží pouze na tom, zda byl s danou adresou někdy někde spojen její skutečný majitel.
Pokud se v online prostředí veřejně identifikujete s adresou Vaší blockchainové peněženky, kterou používáte, tak může kdokoliv, včetně finanční správy, dohledat celou historii zdanitelných směn kryptoaktiv a snadno tak doměřit neodvedenou daň z příjmu.
Uhlídat si skutečnou anonymitu je možné. Ovšem je to čím dál náročnější. Jestliže si založíte účet na jakékoliv veřejné burze či směnárně, kde při registraci musíte vyplnit dotazník KYC (know your customer), např. Binance, musíte počítat s tím, že se vzdáváte své anonymity. V případě, že si finanční úřad vyžádá informace o registrovaných uživatelích, burza jim je zpravidla poskytne.
Nebo stačí např. vystavit odběrateli jedinou fakturu za zboží/služby, kterou chcete uhradit v kryptu. Do platebních údajů namísto čísla bankovního účtu uvedete adresu Vaší blockchainové peněženky a už jste se identifikovali k dané adrese.
Pokud chcete zůstat anonymní, je potřeba mít všechny používané adresy rozdělené na dvě hromádky „KYC“/ „non KYC“ a striktně si hlídat, aby nebylo nikde Vaše jméno spojeno s non KYC adresou. Také se doporučuje pro každou transakci používat novou adresu. Přestože stále existuje mnoho burz, které KYC ověření zatím nevyžadují, např. Anycoin, Simplecoin či Bybit, i na non KYC burzách musíte vyplnit platební údaje, které jsou spojené s majitelem platební karty.
Pokud nechcete riskovat doměření daňové povinnosti až tři roky zpětně, neváhejte se na nás obrátit s poptávkou daňového poradenství v oblasti kryptoaktiv.