Švarcsystém

Švarcsystém

Z právního pohledu označována nelegální práce, jinak také švarcsystém, získala od 1. ledna 2024 novou definici. Pro posouzení, zda se skutečně jedná o nelegální práci, nově není určující délka výkonu neboli soustavnost takovéto práce.

Nicméně mnohdy je určení takového vztahu velmi problematické. Závěr inspekce práce při posouzení skutečné povahy spolupráce je nepředvídatelný.

Jak se vyhnout nařčení ze švarcsystému?

Pokud jste nezávislý externista, který vykonává svou činnost na základě živnostenského oprávnění, neměla by Vaše práce nést znaky podřízenosti a nadřízenosti. Měl byste sám za sebe rozhodovat, pracovat nezávisle na obchodním partnerovi, nevyužívat partnerovi prostory, obstarávat si sám materiál nebo pomůcky k práci, nefakturovat pouze na jedinou společnost a jednat na vlastní riziko.

Nezáleží na tom, jaký je název smluvního vztahu, zda se jedná např. o smlouvu o poskytování služeb. Určující je obsah smlouvy, kterou uzavíráte.

Pokud je ve smlouvě dané, že nesmíte poskytovat služby jiným společnostem, jaká je Vaše pracovní doba nebo jaký máte nárok na dovolenou, lze již zpochybnit, zda se skutečně jedná o nezávislou činnost. Rozhodující ale je, jak činnost provozujete, nežli co je psané ve smlouvě.

Pozor na změny

Jak švarcsystém posuzují soudy? Příklad judikátu 

Městský soud v Praze vydal v roce 2020 rozsudek 10 Ad 7/2017–42 k případu nelegální práce. Inspekce práce nabyla dojmu, že činnost dvou telefonních operátorů na základě příkazní smlouvy ve skutečnosti plní znaky pracovněprávního vztahu. Inspektorát provedl dotazníkové šetření u dvou zmiňovaných zaměstnanců s dotazy např. k postupu omlouvání absence, vztahu nadřízenosti a podřízenosti, pracovním prostředkům, pracovnímu oblečení, evidence pracovní doby, směn apod. 

Operátoři si telefony od společnosti pronajímali, činnost mohli provozovat odkudkoliv, příchody si nezapisovali jako zaměstnanci a měsíční faktury jim byly připravovány od společnosti. 

Argumentem Inspekce práce bylo srovnání s prací zaměstnanců. Inspekce neviděla mezi těmito vztahy žádné praktické rozdíly. Podle ní provozovali zaměstnanci i podnikatelé svou práci za srovnatelných pracovních podmínek. Soud potvrdil, že se jedná o nelegální práci a zaměstnavateli byla udělena pokuta ve výši 112 tis. Kč a povinnost uhradit částku nákladů řízení. 

Švarcsystém, ač se to ve společnosti někteří snaží prosadit, nesouvisí s německým slovem schwarz, tedy v překladu černý a od toho odvozeným přirovnáním práce na černo. Svůj název získal díky podnikateli Miroslavu Švarcovi, který tento symbol vyšších příjmů a volnosti proslavil v 90. letech minulého století. 

Zjištění nelegální práce může mít v krajních případech i fatální dopady, a to jak pro společnost, tak i fyzickou osobu. Zaměstnavatelům hrozí pokuta od 50 tisíc korun až do výše 10 milionů korun. Vedle pokuty je možné také zpětně uložit i doplacení záloh na dani z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění (včetně penále). OSVČ vykonávající závislou činnost na živnostenský list může být uložena sankce až 100 tisíc korun. 

Od 1. 1. 2024 hrozí podnikatelům také sankce ve formě zákazu činnosti až na 2 roky.