Držíte Kryptoměny?
Téma, které je v posledních měsících slyšet všude kolem. Hodnota Bitcoinu (dále BTC) a jiných kryptoměn se vyvíjí nezkrotnou rychlostí a čím dál více lidí se začíná zajímat. Pomalu ale jistě si získávají větší důvěru na trhu. Nad budoucím vývojem můžeme jen spekulovat, ale když začátkem roku 2021 hodnota jednoho BTC začala dosahovat rekordních hodnot, rozhodně to přilákalo pozornost i mnohých dosud jen pasivních pozorovatelů kryptoměnové burzy.
Majitelé kryptoměn si mnohokrát vůbec neuvědomují všechny daňové povinnosti spojené s jejich držbou či obchodováním.
Co všechno je předmětem zdanění, a které transakce naopak můžeme považovat za osvobozené?
Předmětem zdanění jsou všechny peněžní i nepeněžní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, stejně tak příjmy dosažené směnou. Např. směna kryptoměny na fiat, směnu za jinou kryptoměnu nebo pořízení zboží či služeb. Jednoduše řečeno, pokud za kryptoměnu nakoupíte na Alze nebo v kavárně a nebo BTC proměníte na klasickou měnu nebo kryptoměnu, vzniká vám příjem, který je třeba zdanit.
U fyzických osob není např. spekulace s kryptoměnami v rámci správy vlastního majetku považována za podnikání, nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění, ale daní se jako ostatní příjem v § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dale DZP), sazbou 15 %. U těžby kryptoměn bychom se mohli začít bavit o soustavném podnikání, jedná se o volnou živnost a příjmy se daní dle § 7 DZP a podléhají i sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zdanění však podléhá až směna, jak je uvedeno výše.
„business, který jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli“
Jak nad kryptoměnami uvažovat z účetního hlediska a jak na kryptoměny pohlíží česká a jiná legislativa?
ČNB se k této problematice staví pouze negativním vymezením, co kryptoměnou není – virtuální měnou, cenným papírem ani nehmotným aktivem. Ministerstvo financí doporučuje digitální měny vykazovat jako zásobu “vlastního druhu” na samostatném novém řádku rozvahy. V české účetnické praxi se tak nejčastěji setkáme s kryptoměnami evidovanými jako zboží.
Na Slovensku se přístupy liší. Můžeme kryptoměny účtovat a vykazovat jako krátkodobý finanční majetek oceněný reálnou hodnotou. Při těžení kryptoměny bychom měli účtovat podrozvahově a až při vyřazení se ocenit reálnou hodnotou.
Pro nás je nejsmysluplnější přístup IFRS, kde vycházíme z motivu pořízení a držení. V případě, kdy se bavíme o záměru držby jako platebního prostředku všeobecně přijímaného při platbách zboží a služby, vykazujeme stejně jako peníze. Pokud je záměr pořízení investice, pak přeceňujeme na reálnou hodnotu dle krátkodobého/dlouhodobého záměru držby výsledkově nebo do kapitálu. Dále můžeme kryptoměnu vykazovat jako zásobu, jedná se zejména o užití ve směnárnách nebo těžení kryptoměn. Existuje ještě celá řada záměrů a přístupů v účetnictví, které zde nepopisujeme. Cílem článku není popisovat všechny možné záměry a vysvětlovat účetní a daňové postupy, ale ukázat investorovi, s čím vším je potřeba svou účetní/poradce seznámit.
Určitě existují případy, kdy bychom doporučovali odklonit se od české legislativy, která na danou problematiku reaguje vlažně, a vykazovat dle IFRS s ohledem na věrný a poctivý obrat účetnictví.
Pokud chcete kryptoměny začlenit do obchodního majetku společnosti, je velmi důležité, ať už je obhospodařování kryptoměn hlavní činností Vašeho podnikání anebo se jedná pouze o vedlejší činnost, vždy hned na začátku určit záměr držby a rozebrat dané dopady s Vaším poradcem.
Otázka na závěr zní. Seznámili jste s Vaším záměrem držby i Vaši účetní? Je záměr Vaší investice dlouhodobý nebo se jedná o krátkodobou spekulaci? Dokážete správně vyhodnotit daňové dopady jednotlivých transakcí? Máte pocit, že jste svěřili své účetnictví do rukou profesionálů, kteří si dokáží poradit i s takto metodicky náročnou problematikou? Dejte si schůzku se svými poradci a rozeberte dané otázky včetně vyčíslení daňových a účetních dopadů.
